V posledních týdnech směrem k veřejnosti proudí alarmující data o stavu duševního zdraví dětí a studujících na českých školách. Duševní zdraví a wellbeing studujících a vyučujících jsou do značné míry spojité nádoby a bez zaměření se na vzdělavatele duševní zdraví dětí příliš nezlepšíme. Série bezprecedentních událostí, které ovlivnily v minulých letech celou společnost, má nepopiratelně dopad na všechny aktéry a aktérky ve vzdělávání. Tato situace si vyžaduje systémová opatření, multioborovou a meziresortní spolupráci i různými způsoby vyjádřenou podporu od odborné i široké veřejnosti. Učitelky a učitelé jsou v první řadě také lidé. Proto Partnerství pro vzdělávání 2030+, z. ú., přichází s publikací určenou pro učitele a učitelky zaměřenou na jejich osobní wellbeing.
Právě vychází on-line verze této publikace, která nabízí několik nástrojů k podpoře osobního wellbeingu vyučujících a dalších pedagogických pracovníků a pracovnic.
Učitelská profese je bezesporu naplňující, ale zároveň velmi náročná, a proto musí být vědomá péče o osobní wellbeing coby prevence syndromu vyhoření její nedílnou součástí. Syndromem vyhoření byl již před pandemií ohrožen každý pátý český pedagog (Ptáček a kol., …), náročná doba s ní a dalšími navazujícími krizemi spojená situaci mnohých ještě zhoršila.
Sebepéče proto není nadstavbou, kterou si učitelé a učitelky mohou dovolit ve vzácných chvílích volného času, ale nezbytnou součástí každodenní rutiny. Dobrý pedagog myslí sám na sebe a dbá na naplňování vlastních potřeb. není to něco, co bychom měli vnímat jako sobectví, naopak. S wellbeingem je to stejné jako s kyslíkovou maskou v letadle, nejprve si ji musí nasadit dospělý a teprve pak ji může nasadit dětem. Učitel nebo učitelka, jehož/jejíž wellbeing je ohrožen, nemá potřebné zdroje pro podporu svých a žáků a žákyň. V autorském týmu si přejeme, aby vám tato publikace pomohla zjistit, jak to s wellbeingem máte nyní, na jaké jeho oblasti byste se chtěli do budoucna více zaměřit a jaká konkrétní opatření byste k tomu chtěli využít. Některá doporučovaná opatření vám budou bližší než jiná, vybírejte taková, o kterých si myslíte, že vám osobně mohou přinést změnu k lepšímu. Zároveň se nebojte experimentovat, účinnost všech zde uváděných opatření byla výzkumně ověřena.
Inspirací pro vznik této příručky je program TeacherWISE zaměřený na podporu wellbeingu pedagogických pracovníků a neurosekvenční model ve vzdělávání, který se zaměřuje na snižování nadměrného stresu ve školním prostředí. Je nesporné, že wellbeing vyučujících ovlivňuje celá řada faktorů, přičemž na některé mají jen omezený vliv.
Tato publikace se zaměřuje na ty faktory, které učitelé a učitelky svými osobními rozhodnutími ovlivnit mohou. Publikace vznikla v rámci iniciativy Partnerství pro vzdělávání 2030+, ve které se věnujeme dvěma důležitým tématům – systémové podpoře wellbeingu ve vzdělávání a střednímu článku podpory a vedení škol. v rámci činnosti Pracovní skupiny Wellbeing se zabýváme i systémovými faktory, které negativně ovlivňují wellbeing vyučují- cích, a přinášíme návrhy, jak jejich důsledky snižovat. vytváříme také metodické materiály pro vedení škol k aplikaci opatření směřujících k podpoře wellbeingu učitelů a učitelek na úrovni školy.
Věříme, že ucelený soubor opatření cílících na systémovou, školní i osobní úroveň může do budoucna přinést skutečnou změnu k lepšímu a způsobit, že více dětí i učitelů a učitelek se bude ráno těšit na to, co jim nový den ve škole přinese.
Příjemně strávený čas s touto publikací vám za Pracovní skupinu Wellbeing Partnerství pro vzdělávání 2030+ přeje Lenka Felcmanová.
