Rodiče i pracovníci s dětmi by měli mít schopnost vcítit se do duše dětí.
Tak to alespoň vidí moderní psychologie. Pokud se vám nechce věnovat studiu na univerzitě nebo pročítání článků z oblasti psychologie není zrovna vaše oblast zájmu, nezoufejte. Vhled do dětské duše/duše dětí zprostředkuje prostá pozornost nebo třeba pravidelný rozhovor s dětmi nad jejich zájmy, obavami a potřebami. Výzkumy potvrzují, že spokojené dítě bývá úspěšný žák. A zažívat úspěch by měly mít možnost všechny děti. Wellbeing je, když děti ví, kdo jsou a kde je jim dobře.
Optimizmus
Wellbeing začíná pozitivně nastavenou myslí. Pokud věříme spíš tomu, že to dobře dopadne, že výzvy dnešního dne překonáme a zítra po deštivém dnu zase vysvitne slunce, budou se nám v takovém rozpoložení lépe překonávat překážky.
Když se my dospělí budeme zaměřovat v životě na to dobré, na jeho pozitivní stránku, s velkou pravděpodobností to okoukají i naše děti. Neznamená to ale, že budeme svět lakovat na růžovo a předstírat, že těžkosti a starosti ze světa vymizely. Můžeme si ale zvolit jak na vnější podněty zareagujeme, jaký k nim zaujmeme postoj a kolik špatných zpráv do svého dne pustíme. S přesvědčením, že za rohem čeká něco dobrého se ráno lépe vyráží do školy i zaměstnání.
Bezpečí
Děti pro svůj vývoj a učení potřebují klidné a bezpečné prostředí. Jasně nastavená pravidla, přehled dne a předvídatelné reakce nás dospělých jim přináší klid. Bezpečí můžeme podporovat také mimikou a gesty (lehký úsměv, vlídný výraz v obličeji a pomalé pohyby rukou).
Důvěra
Pokud máme být dítěti oporou a má se nám svěřit s těžkostmi a trápením je důležité pěstovat a pečovat o důvěru. Když dítě ví, že jeho starosti, jakkoliv se v našem dospěláckém životě zdají malicherné, nezlehčujeme a uděláme si čas je vyslechnout, je to samo o sobě léčivé. Pokud navíc dokážeme tyto chvíle spojit s klidným prostředím, třeba někde na procházce v přírodě, je jasné, že nás nebudou rozptylovat ani technologie. Tam, kde není posměch, srovnávání a zastrašování může se rozvíjet důvěra.
Spolupráce
Umožněme dětem aktivně se podílet na některých rozhodnutích, obzvlášť těch, které se jich přímo týkají. Spolupráci můžeme pěstovat také na společných projektech – může to být společné pečení, přesazování pokojovek nebo úklid a zvelebování společných prostor. Zapojit by se měli všichni členové rodiny a každý by měl dostat svůj prostor a možnost se vyjádřit. Spolupráci podporujme i vně rodiny, mezi kamarádkami a kamarády našeho dítěte.
Zdroje:
