S wellbeingem je to stejné jako s kyslíkovou maskou v letadle, nejprve si ji musí nasadit dospělý a teprve pak ji může nasadit dětem. Jsem učitelka a mám to štěstí, že už jsem si „kyslíkovou masku“ dokázala několikrát nasadit. V učitelské praxi totiž u mnohých pedagogů dochází k riziku syndromu vyhoření. Práce ve školním prostředí má svá specifika a pokud je dokážeme pojmenovat a pracovat s nimi, nejen riziko vzniku syndromu vyhoření se výrazně sníží. K tomu, aby učitelky a učitele nepotkávaly situace, ve kterých je jim nedobře a nedokážou si s nimi vědomě poradit, by mohla přispět i publikace Jak na pozitivní přístup k učení i k životu.
Situace ve školách je napjatá, zjitřená a málokterá škola by ji označila za wellbeing podporující, přesto wellbeing (dále jen WB) není nadstavbou, ale nutnou součástí života školy a všech aktérů a aktérek ve vzdělávání. Již druhým rokem participuji na aktivitách pracovní skupiny WB. Všímám si, jak je pro mnohé vyučující skoro až bolestné si vůbec připustit, že jak se cítím má přímý vliv na to, jak prožívám každodenní situace ve škole. Je proto nutné se ze všeho nejdřív soustředit na sebe a není to sobecké, je to nutná podmínka toho, abychom měli dost sil a kapacit vnímat i provázet žákyně a žáky a být k dispozici rodičům, kolegyním a kolegům, mít prostor pomáhat. Přitom neztratit ani své mimoprofesní zázemí. Nenechat profesní oblast nezdravě prorůstat a tak negativně ovlivňovat i soukromou sféru života.
Jak mi je, co mi pomáhá, co mi přináší radost a přispívá k vědomému a po čase snad zvnitřněnému nastavení cítit se dobře; tedy žít wellbeing, se dá objevit, naučit a podpořit. Mnohé aktivity přispívající ke zkvalitňování našeho prožívání, vnímání a spokojenosti je nesnadné pojmenovat. V práci s pojmy a objasňováním strategií se jeví publikace Jak na pozitivní přístup k učení i životu 1. díl velmi přínosná konkretizací pojmů a uvedením konkrétních příkladů od českých učitelek a učitelů. Přesto, že se náš osobní WB často jeví jako hodně závislý na vnějších faktorech, naše vnitřní nastavení je rozhodující. Začátek je tedy v nás, dveře k wellbeingu se totiž otevírají zevnitř (parafrázuji výrok kolegy z Učitelingu v Hradci Králové 2023 https://www.uciteling.cz/wp/uciteling-kh-2023/).
Nyní si dovolím z pozice praktikující učitelky sdílet PROČ a JAK publikaci využít a proč jí v záplavě publikací a doporučení dát šanci
Za prvé
Jasně a srozumitelně je deklarováno a výzkumy podloženo, že na úrovni wellbeingu vzdělavatele závisí kvalita jeho práce, komunikace a výsledků. To se pak odráží na vzdělávacích pokrocích studujících. Jsou to propojené nádoby. WB se vždy týká i učitelek a učitelů. A ti by měli začít u sebe. Jen tak mohou zajistit podmínky pro wellbeing studujících, protože „sebepéče není nadstavbou, ale nezbytnou součástí každodenní rutiny“.
Za druhé
Ze všeho nejdříve je dobré zjistit, jak na tom jsem já konkrétně. Tato publikace nabízí nástroje, které mi umožňují monitorovat stav, ve kterém se nacházím. Doporučuji publikaci po přečtení úvodu otevřít nejdříve na straně šest (já a moje aktuální profesní situace), osm až deset (osobní úroveň wellbeingu). Stejně jako wellbeing studujících a vzdělavatelů jsou spojité nádoby, tak wellbeing v profesní oblasti by měl být v rovnováze s osobním wellbeingem.
Dále je užitečné si nalistovat stranu dvacet jedna až dvacet čtyři, protože je potřeba si konkrétně a pro sebe stanovit, kde se nacházím a kam se chci, můžu posunout. Otázka k zamyšlení na straně dvacet devět mi pomůže uvědomit si a popisně bez negativních emocí pojmenovat, co mi ve vztahu JÁ/STUDUJÍCÍ vadí a jaké jsou pro to důvody. Co narušuje můj osobní WB. A jsem na cestě k tomu zamyslet se, hledat strategii, jak se svým prožíváním a vztahy ke studujícím pracovat. Vztahy ve škole mají totiž své nezastupitelné místo a důležitost, a to jak s dětmi, tak s dospělými ve škole i všemi ostatními aktéry ve vzdělávání. Na straně třicet mi publikace nabízí další podněty k zamyšlení. Konkrétní tipy využitelné hned a bez další přípravy najdu a zkusím použít s doporučeními ze strany třicet pět, pomáhá mi to, má smysl listovat dál.
Za třetí
Prakticky jsem zkusila, že mi tahle příručka pomáhá, dávám jí šanci a hledám, objevuji, listuji. Pochopím, co znamená slovo mindfulness, konkretizace v tabulce se smart cíli mi dovolí zařadit i tento pojem do svého profesního slovníku. Díky konkrétním příkladům vím, jak si zkusit definovat své cíle. Plán naleznu na straně padesát sedm. Ne konkrétně vypracovaný mně na míru, ale můžu použít připravený organizér, rozfázovat si týdenní i měsíční aktivity, které si podle toho, v jaké fázi se nacházím, můžu zvolit.
Tohle by mi stačilo k tomu, abych o WB začala přemýšlet a dodává mi to chuť a energii wellbeing monitorovat, zažívat a zavádět i pro děti a dospívající, které učím, provázím a denně se s nimi potkávám. Vlastně jsem s příručkou badatelsky pracovala, zkusila na to jít nejdřív prožitkem. A teď i přesto, že jsem jako učitelka opravdu často informacemi a příručkami přehlcená, tuhle útlou srozumitelnou a dobře strukturovanou publikaci dočtu, nevynechám teoretické pasáže, stojí to za to. A můžu si zodpovědět otázky: Co nového jsem se dozvěděla? Co jsem si uvědomila? Co konkrétně udělám pro svůj WB nejen doma, ale i ve škole? Jak se pokusím zprostředkovat informace žákyním a žáků a kolegyním a kolegům?
Doporučuji, milé kolegyně a milí kolegové z učitelského prostředí, dát jí šanci, svojí využitelností, kvalitou a strukturou je čtenářsky přívětivá. Je důležité si podmínky, složky a možné provádění aktivit vedoucích k vnímání, podpoře a zavádění WB do svého života i života studujících i celé školy, zmapovat, doporučovat a realizovat.
A jak to vlastně máte vy s vnímáním wellbeingu? Co doplníte do věty: Wellbeing je když… Zkuste si tuhle větu napsat a uvidíte, jak na vás zapůsobí v různých částech dne.
Určitě není ztracený čas si příručku prostudovat a zkusit používat doporučení a nabídku aktivit nejen k monitorování úrovně WB ve všech oblastech života, ale i pro dosahování vyššího skóre zažívání WB. PROČ?
„Wellbeing úzce souvisí s kvalitou našeho života v práci i mimo ni. Vysoká úroveň osobního wellbeingu a aktivní péče o něj nám poskytuje potřebnou odolnost a flexibilitu v reakci na stres a výzvy, které nám v profesním i osobním životě přicházejí do cesty. Vlastní pozitivní přístup k podpoře osobního wellbeingu je vzorem pro žáky a žákyně, kterým bychom měli pomoci naučit se o svůj wellbeing celoživotně pečovat.“
Publikace je ke stažení zde
Text sepsala Šárka Eisová pro Učitelský měsíčník 1/2024.
Mgr. Šárka Eisová, vystudovala český jazyk, literaturu a tělesnou výchovu na Pedagogické fakultě v Hradci Králové. Pedagožkou je více než dvacet let. Věnuje se tématu snižování nerovností ve vzdělávání, nesoutěživému pojetí tělesné výchovy, mnoho let působila jako výchovná poradkyně. Je členkou pracovní skupiny Wellbeing v P2030+, Učitelské platformy a Asociace výchovných poradců.
