Fialová barva je spojována s duševním zdravím. A o duševní zdraví a dobré podmínky pro růst a vzdělávání jde více než 70 organizacím, které se přihlásily k Týdnu pro wellbeing ve škole. Od 13. do 20. února se napříč Českem (v online i offline prostoru) uskuteční desítky akcí, workshopů, seminářů a vzdělávacích kampaní. Cílem je společně poukázat na wellbeing jako na důležitý princip nejen pro prevenci duševních onemocnění u dětí a mladých lidí, ale také jako základ pro to, aby se mohli efektivně učit a růst.
Nultý ročník Týdne pro wellbeing ve škole má na programu řadu akcí určených pro odbornou veřejnost včetně učitelů, ale také pro rodiče, prarodiče a ty, o které jde především – děti a dospívající. Školy mohou na wellbeing zaměřit pozornost na základě metodických materiálů připravených právě pro tuto příležitost. Týden pro wellbeing ve škole uzavře 20. února Konference pro wellbeing ve škole v Centru současného umění DOX v Praze.
Akci iniciuje a koordinuje Partnerství pro vzdělávání 2030+, jsou to ale zapojené organizace, které Týdnu pro wellbeing ve škole dávají obsah a hlas. Proč považují wellbeing za prioritu? Tiskovou zprávu si můžete přečíst či stáhnout na tomto odkazu.
Proč je z pohledu vaší organizace a témat, kterými se zabývá, důležité podporovat wellbeing ve škole?
„Každý rozumný učitel a učitelka vám potvrdí, že dítě, které se ve škole necítí dobře, něčím se dlouhodobě trápí, nebo je dokonce úzkostné či depresivní, nebude schopné se dobře učit. Vzdělávací výsledky a to, jak se dítě cítí, nejdou zkrátka oddělit. A škola potřebuje mít dostatek kapacit a možností, jak o wellbeing žáků pečovat, nemůže to nechat jen na rodině.”
Lucie Slejšková, EDUin
„Wellbeing, tedy to, že se cítím dobře, je klíčové pro to, aby každý mohl plně rozvinout svůj potenciál. Pokud toto bude podporováno ve školách, kde děti tráví podstatnou část dne, mohou se stát přesně tím, kým mají být – nejlepší verzí sebe sama.“
Markéta Dvořáková, Národní síť MAS
„Chceme, aby se ve třídách děti učily naplno a s radostí. S touto myšlenkou připravujeme budoucí učitele na jejich praxi. Wellbeing považujeme za nezbytnou podmínku radosti z učení. Aby tomu porozuměli i naši studenti, necháváme je během studia opakovaně zažít, kolik se mohou naučit, pokud se to děje v bezpečném prostředí, i že lze mít ze studia radost. Jsme studentům vzorem – chováme se k nim tak, jak chceme, aby se i oni chovali ke svým žákům.“
Jitka Michnová, Učitel naživo
„Podívám-li se na to z pohledu učitelky, řekla bych, že mít skvělé kolegy nestačí. I v situaci, kdy si svých spolupracovníků vážíme, oceňujeme jejich profesionalitu a je nám s nimi dobře, potřebujeme příhodné prostředí a zázemí, které nám naše profesní i osobní vztahy pomáhá pěstovat. Je zcela přirozené, že občas něco nefunguje, nějaký článek vypadne, my sami cítíme, že něco chybí, je skvělé mít v zádech systematickou podporu, která tato místa vykryje nebo třeba dílky přeskládá.“
Michaela Stoilová, Hodnotové vzdělávání Cyril Mooney
„Posláním České rady dětí a mládeže je podporovat podmínky pro kvalitní život a všestranný rozvoj dětí a mladých lidí. Je tedy pro nás klíčové, podpořit wellbeing ve formálním i neformálním vzdělávání a zasadit se tak o vytvoření celkového prostředí, které podporuje fyzické, duševní a sociální zdraví mladých lidí.“
Lucie Bíbová, Česká rada dětí a mládeže
„Od wellbeingu ve škole se přímo odvíjí úspěch našich žáků, a tedy i nás učitelů. Každý člověk potřebuje zažívat pocity klidu, štěstí a pohody a o to spíše v kontextu učení a profesní přípravy. Naše organizace učí uživatele používat digitální zařízení smysluplně a cíleně. Tak, aby informační technologie namísto závislosti přinášely do lidského života užitek a pohodu.“
Daniel Suchánek, Jednota školských informatiků
„Děti a žáci tráví ve školách s výjimkou víkendů převážnou část svého běžného dne. Proto je důležité právě ve školách podporovat wellbeing. Aby děti a žáci dokázali rozvíjet své dovednosti a poznávat nové věci, je potřeba, aby se cítili dobře fyzicky, necítili se nijak ohroženi, měli navázány zdravé vztahy, aby je to ve škole bavilo a těšili se do ní. K tomu je nutné začlenění wellbeingu nejen mezi děti a žáky, ale také mezi pedagogy. Protože pedagog, který je motivovaný a příjemně naladěný, je ten, od koho se žáci a děti nejvíce naučí.“
Vladimíra Chludilová, Místní akční skupina Jižní Slovácko
„Proces učení podle řady odborníků probíhá nejlépe, pokud se mozek cítí v bezpečí. Učitel je zodpovědný za to, že ve třídě je bezpečí a všichni mají co nejlepší podmínky k učení. To je třeba dopřát třeba i těm dětem, které ho doma tolik nemají. Učitel má proto podle mě být podporující, transparentní a držet bezpečné hranice.
Lucie Pivoňková, Člověk v tísni
„Podpora wellbeingu ve škole je klíčová pro romské studenty a studentky zejména v souvislosti s rovnými příležitostmi ve vzdělávání. Naši studenti oproti většinové mládeži čelí diskriminaci a dopadům chudoby. V IQ Roma servisu a Gendalos se snažíme o individuální přístup ke studentům, podporovat jejich dobré sociální vazby, pracovat na zdravé sebehodnotě a aktivní rodinné péči. Tato komplexní podpora napomáhá nejen zlepšování školních výsledků, ale především celkové kvalitě života.“
Petra Borovičková, IQ Roma servis a vzdělávací program Gendalos
„Hlavním úkolem školního systému je připravit děti na čím dál turbulentnější budoucnost, ve které bez schopnosti dosahovat a udržet si celkový wellbeing obstojí jen stěží. V Replug me se přitom zaměřujeme zejména na wellbeing digitální, jehož důležitost neustále bobtná – přímo ovlivňuje studijní výsledky, psychické zdraví, a dokonce i kvalitu života dětí i dospělých. Ve školním kurikulu by si proto rozhodně zasloužil více prostoru.“
Jana Klusáková, Replug me Education
„Podpora duševní pohody ve školách není důležitá pouze pro psychické a emocionální blaho žáků, ale přispívá také k jejich celkovému rozvoji. Důležitým faktorem je zlepšení komunikace mezi dětmi a dospělými a podpora vzájemné empatie. Vytváření zdravého a podpůrného prostředí ve škole je nezbytnou podmínkou pro dosažení školního úspěchu a radosti ze života.“
Egle Havrdová, Schola Empirica
„Podpora wellbeingu na školách je jedním z prostředků, jak přispět k řešení nedostatku vyučujících. Jedině pokud budou vyučující na školách a v učitelské roli spokojené*í, ve školství zůstanou. Ne na půl plynu, ale naplno a s důvěrou v děti.“
Hana Kuzníková, Začni učit!
„Z dlouholeté zkušenosti organizace, která se věnuje zvyšování kvality tříd a škol a jejich celkové atmosféry a kultury víme, že to, jak se ve škole cítí žáci, učitelé i vedení je zásadní pro to, jakým dojmem škola „dýchá“. Pokud se nějaká ze skupin necítí ve škole pohodově, bezpečně, podporovaně nebo přijímaně, výrazně se to propisuje do celkové atmosféry školy a do celého vzdělávacího procesu.“
Veronika Vidláková, CEDU
“Wellbeing stojí na vhodných podmínkách pro rozvoj našeho autentického, originálního a kreativního já. Pokud jich docílíme dokážeme spolu tvořit budoucnost pro sebe i své okolí.“
Laura Henderson, Společnost pro kreativitu ve vzdělávání
„Pohyb je pro vývoj předškolních dětí nezbytný. Pomáhá při rozvoji svalů, pohybového aparátu, ale i mozku. Pokud se pohyb děje venku v zeleni, uvolňuje se napětí, regeneruje pozornost, a navíc se prokysličují orgány – a to vše přispívá k lepší imunitě. Proto lze pohyb považovat za základní potřebu dítěte a při hledání cest k wellbeingu na něj nelze zapomínat. Děti, které tráví dostatek času venku se učí zvládnout i nepohodu a jsou díky tomu odolnější. Pobývání v přírodě navíc zvyšuje jejich všímavost, tvořivost a fantazii,”
Tereza Valkounová, Asociace lesních mateřských škol
„V našem školském prostředí nejsme příliš flexibilní přijímat nové pojmy a tím wellbeing je, nicméně je důležité, abychom si spíše uměli představit, co tento pojem obsahuje. Existuje již řada publikací, školení i odborníků, kteří se tomuto tématu věnují velmi intenzivně. Osobně tento pojem chápu tak, že bychom se měli všichni snažit vytvářet na školách takové prostředí a podmínky, aby se děti i učitelé do školy těšili, nebyli ve stresu a strachu, který má negativní dopad na jejich výsledky. Naštvaní, unavení a nespokojení učitelé takové podmínky vytvářet pro žáky nemohou, aby tomu tak nebylo, je nutné podporovat hlavně ředitele škol, jako pedagogické lídry. Bohužel aktuální závěry z různých šetření hovoří o opaku, že stres, strach, deprese žáků spíše narůstají, proto považuji za naprosto zásadní, abychom se tématem wellbeingu zabývali ve všech rovinách,“
Roman Křivánek, Vysočina Education
„Pracujeme s dětmi, dospívajícími i dospělými s dyslexií i podobnými výukovými trably. Když se rodiče nebo učitelé našich klientů ptají, jak jim pomoci, vždy říkáme, že nejde jen o trénování toho, co je oslabené, ale také o hledání silných stránek a nalezení příležitostí, kdy se naši klienti ve škole cítí v pohodě. Učení pro ně bývá hodně náročné, přitom jejich potenciál je mnohdy výrazně vyšší, než o čem vypovídají školní výsledky. Jen budeme-li podporovat i jejich wellbeing, můžeme zajistit, že ze vzdělávacího systému nevypadnou předčasně, že skutečně rozvinou své možnosti.”
Lenka Krejčová, DYS-centrum Praha
„Z dlouholeté zkušenosti organizace, která se věnuje zvyšování kvality tříd a škol a jejich celkové atmosféry a kultury víme, že to, jak se ve škole cítí žáci, učitelé i vedení je zásadní pro to, jakým dojmem škola „dýchá“. Pokud se nějaká ze skupin necítí ve škole pohodově, bezpečně, podporovaně nebo přijímaně, výrazně se to propisuje do celkové atmosféry školy a do celého vzdělávacího procesu.“
Veronika Vidláková, CEDU
“Wellbeing stojí na vhodných podmínkách pro rozvoj našeho autentického, originálního a kreativního já. Pokud jich docílíme dokážeme spolu tvořit budoucnost pro sebe i své okolí.“
Laura Henderson, Společnost pro kreativitu ve vzdělávání
„Pohyb je pro vývoj předškolních dětí nezbytný. Pomáhá při rozvoji svalů, pohybového aparátu, ale i mozku. Pokud se pohyb děje venku v zeleni, uvolňuje se napětí, regeneruje pozornost, a navíc se prokysličují orgány – a to vše přispívá k lepší imunitě. Proto lze pohyb považovat za základní potřebu dítěte a při hledání cest k wellbeingu na něj nelze zapomínat. Děti, které tráví dostatek času venku se učí zvládnout i nepohodu a jsou díky tomu odolnější. Pobývání v přírodě navíc zvyšuje jejich všímavost, tvořivost a fantazii,”
Tereza Valkounová, Asociace lesních mateřských škol
Kompletní seznam zapojených organizací na webu Týdne pro wellbeing ve škole. Celou tiskovou zprávu s dalšími citacemi si můžete přečíst nebo stáhnout na tomto odkazu.
